Již dlouho před začátkem utkání jsem měl určité pochybnosti a obavy o jeho průběhu a výsledku. tyto obavy se bezezbytku naplnily, byť nakonec se šťastným koncem pro nás, protože lepší jsme rozhodně nebyli. Náš z minulé sezóny neoblíbený soupeř, kdy jsme dvakrát prohráli zejména díky naší hlouposti a nekoncentrovanosti ve spojení se spolehnutím se na někoho jiného… Nicméně každé utkání je jiné a i my jsme hodlali napravit špatné statistiky z historie.
Navzdory problémům s halou se kupodivu komunikace na dopravu a počet hráčů odehrála na vysoké úrovni a do Bílovic, kraje lesů vod a strání a lišky Bystrooušky nakonec dorazilo devět hráčů a jak již je u nás zvykem jeden v trenérské dvojroli. Z opor chyběl pouze Zacpi, u kterého to způsobila kombinace rýmečky a finanční hlad prostějovských funkcionářů, kteří za něj požadují astronomickou sumu, kterou se ještě neobtěžovali sdělit. Ale až jim řeknu, kolik mají doplatit, budou plakat…. Nicméně stabilní základ na utkání dorazil a hodlal urvat první vítězství nové sezóny. To se nakonec podařilo, ale za cenu místy až lítě zápasnického boje a to nejen pod koši, ale i notný kus od nich.
Již základní sestava postrádala obvyklou lehkost. Nechci tím říct, že by Emby trpěl nadváhou, ale byl v základu spolu s Radimem, Škarym, Pájou a Martinem. A začali jsme pěkně zostra a zvesela a Emby zaznamenal svoje první body nové sezóny. Pro nás to byl dobrý start, vedení 6:0 se v zápase vždycky hodí. Kdybychom ho dokázali ještě navýšit..ale to by nás ten sport asi ani nebavil. Místy až holomajzní basket, plný nepřesností, divně se odrážejících míčů, nepovedených střel a obranných zákroků, rozhodně nesliboval oku lahodící sport, natož nějaké střelecké hody. Hrálo se dost úporně a když domácí snížili na 4:6, bylo lze tušit, že nás nečeká nic lehkého. Skóre narůstalo pomalu, dalším střelcem byl Pepa, který upravil průběžný stav v osmé minutě na 5:9. Domácí následně rychle srovnali, poslední slovo měl ale Jura, který poslední střelou vyhrál první čtvrtinu.
Druhá čtvrtina se podobala té první jako vejce vejci. Mnoho nepřesností, utkání rozhodně nenabízelo moc krásy. Ovšem věcí, které nabídlo měrou vrchovatou bylo také dost. V tomto případě Radimovi odpískaná nesportovní chyba. Tu dostal za oplácení, kdyby si rozhodčí nebyl vědom toho, že se muselo odehrát něco i před tím, tak by to bylo za diskvalifikaci..utkání se tak pomalu přesouvalo do stylu Kapr ligy – nenápadné souboje, místy poněkud tvrdší..nicméně domácí se na chvíli dostali do vedení, které jsme jim několika trestnými hody zase sebrali. Nicméně poslední slovo bylo jejich a tak jsme na taktickou poločasovou poradu odcházeli za stavu 21:22. My jsme dali v této části 4 body ze hry, tedy žádná sláva.
Třetí čtvrtina začala čtyřbodovým náporem domácích, kteří najednou byli vpředu o pět bodů. Naše reakce byla takřka okamžitá, skóre jsme vrátili do plus jedna v náš prospěch. Bodově se utkání stále přelévalo ze strany na stranu a žádné družstvo nedokázalo zvrátit utkání jednoznačně na svoji stranu. Spíše lopotný basketbal uzavřel skóre po 3/4 na 37:35 v náš prospěch. Mohl to být náznak úniku domácím směrem k naší výhře, jenže tak jednoduché to zase nebylo…
Poslední čtvrtina nás vrátila zpátky na zem, domácí odskočili na rozdíl čtyř bodů. Ale jak už se v tomto utkání stalo pravidlem, zápas jsme osmi body v řadě opět otočili. A budu se opakovat, po sérii nepřesností a ztrát jsme nechali soupeře výsledek opět otočit. Pak nenápadně zaúřadoval Martin a vedení bylo zase naše. Divácky možná zajímavé, ale infarktové buňky si přišly na své. Závěr šel do dramatu, když jsme nenechali soupeře skórovat a naopak jsme se po tajmu dostali k míči na útočné polovině. A tady se opět trochu projevila vysírací genialita hostující kouče, kdy po Pepově zamávání míčem, za přece jenom trošku hraniční hry oběma lokty, padla TCH za simulování. Z čehož byli domácí velmi překvapeni, leč to bylo logickým vyústěním jejich někdy až zoufalé snahy vymodlit si na rozhodčích nějakou tu výhodu navíc. Pepa sice šestku nedal, ale naše držení míče bylo pojistkou na klidný závěr utkání, který se tak úplně nekonal. Vyhodili jsme, po chvíli přišel faul na Pepu. Pepa nesmyslně trefil až druhou šestku (:-)), čímž jsme dali domácím šanci k závěrečné střele, která už na našem vítězství nic nezměnila.
Utkání bylo prostě přesně takové, jak bylo očekáváno bez pořádného tréninku. Silou vůle spíš než basketbalovým uměním jsme toto urvali v náš prospěch a připsali si důležité první vítězství v sezóně. Stínem, vyplývajícím z výkladu pravidel a někdy i z hraničních zákroků bylo odpískaných 5 nesportovních a jedna technická chyba. Ale utkání tak nesportovní rozhodně nebylo… Každopádně díky za každé vítězství v situaci, kdy ještě ani netrénujeme! Takže za nás nesportovní: Jura, Radim a Martin. Tak pánové opatrně, ať nemáme v dalších zápasech problémy!
Statistiky: