Takže…..vzhůru na komentář k pro nás velmi důležitému utkání aktuální sezóny. Do sympatické Green Hell Arény zavítal soupeř, kterému jsme měli co oplácet z prvního vzájemného střetnutí a zároveň soupeř, kterého jsme ještě neporazili i když minulou sezónu jsme k tomu měli velmi blízko (pamětníci vědí, že v klíčových chvílích jsme si nechali dát stupidné technické a tím si to totálně podělali). Ale na to se historie už ptát nebude, bude zapsáno, že k utkání 19.2.18 přijely Černá Pole. Soupeř přijel s devíti hráči, z toho tři hosty a dvěma pendly, přičemž stálí hráči jsou již hodně stálí. Pro pořádek jenom připomenu, že první utkání vedené Sancho Panzou jsme na vojácích prohráli o 10 bodů. Cíl byl proto jednoznačný – urvat vítězství o jedenáct a více bodů, čemuž jsme přizpůsobili přípravu již dlouho předtím. Motivace hráčů byla na bodě maxima, takže tentokrát nehrozilo nějaké podcenění nebo něco takového. Rozhodčí tentokrát byli zvoleni nekonfliktně – duo Večeřa, Karafiát slibovalo nestrannost po všech stránkách. Nutno dodat, že svoji úlohu zvládli v pohodě a naprostém klidu.

Základní sestava se nám již nějakou dobu v podstatě nemění, proto nastoupila jak jsme zvyklí – Novic, Radim, Škary, Pája, Martin. Soupeř nasadil do základu tři hráče z těch stálých – Nejn, Ivoš, Peťa Mynarčík, plus dva pendli. Nu, začátek utkání nevypadal, že bysme měli být nějak dominantní, nicméně zající se počítají až po honu. Nejn otevřel skóre trojkou, a chvíli se hrálo koš za koš. Ne však hodnotově. Takže průběh byl 0:3 – 2:3 – 2:6 – 4:6 – 4:8 – 6:8 – 6:13. A tady se úvodní část hry zlomila. Hosté si vybudováním náskoku mohli zpříjemnit další část hry, ale to se naopak podařilo nám – po šňůře 15:0 (!) jsme brali vedení po první čtvrtině o osm bodů a základ pro další navyšování rozdílu ve skóre byl položen. Nutno dodat, že v této době už jsme otočili některé hráče, místo Novice nastoupil Emby, místo Škaryho na Nejna Peťa a  to přineslo kýžený efekt završený TCH Nejnovi. V této části hry se střelecky prosazoval Pája s Embym, ze série 15:0 nstříleli rovných 12 bodů. Na rozehře se protočil s Martinem Štěpán, místo Radima naskočil JB a tempo utkání se stále drželo nad úrovní obvyklou pro tuto soutěž. 

Klíčové pro soupeře, stejně jako pro vývoj utkání, se ukázalo zranění kotníku Ivoše Melichárka, který při uvolňování pro míč nejspíše špatně došlápl a zraněný kotník jej do hry už nepustil. Nutno dodat, že ke škodě zápasu, ne však ke škodě výsledku pro nás. Jakkoliv jsem přesvědčen, že i jeho výkon bychom v tomto zápase přehráli. Nicméně ze zápasu odpadl a pro hosty to byla dosti fatální ztráta.  Projevilo se to naplno ve druhé čtvrtině, kdy za osm a půl minuty vstřelili pouhý  bod z TH. Závěr čtvrtiny jim však naopak vyšel parádně – poslední minuta a půl skočila 7:0 v jejich prospěch díky našemu polevení v koncentraci na vývoj utkání, TCH kterou si nechal dát Martin, čímž jsme pustili hosty ke korekci skóre na poločasových minus 17. Ve čtvrtině jsme se prezentovali – až na ten závěr – kompaktním výkonem, který moc prostoru pro případný obrat neponechával. Když už se hosté k něčemu dostali, byli jsme v obraně velmi pozorní, případné potíže se hasily i efektními a efektivními bloky, zejména JB předvedl jeden to Top Ten celé soutěže. Vzhledem k průběhu čtvrtiny bylo poločasové vedení o sedmnáct bodů spíše naší ztrátou, nejen k lehkomyslnému závěru čtvrtiny. Ale zajíci, jak známo……

Třetí čtvrtina jako by chtěla připomenout poslední vzájemné střetnutí a moc střeleckých závodů nenabídla. Tempo se zdálo být poněkud nižší jak na začátku a přibylo nepřesných střeleckých pokusůObčas jsme se zahnali do úzkých v útoku sami, ať už zdlouhavou rozehrou nebo poziční nestřelbou. Obrana se prezentovala pořád solidně, takže jsme nenechali utkání sklouznout k nějakému střeleckému dramatu či dokonce snižování bodového rozdílu. Výsledek 15:13 mluví za všechno, neprobíhaly střelecké orgie ani na jedné straně. Lapidárně řečeno my jsme hráli to, co jsme potřebovali. Přitom jsme pořád drželi nějakou úroveň tempa zápasu na úrovni, která utkání prvního s druhým slušela. Tempo fajn, chyběla lepší úspěšnost střelby, ale to zrovna nás netrápilo. Do poslední  části hry jsme vstupovali s vědomím dostatečného rozdílu ve skór pro případný přepočet.

Poslední čtvrtina překlopila bodový rozdíl přes dvacet bodů a už se pod něj nevrátila. V taktice hry převládla pomalejší hra, zakončovaná ze slušných pozic. Stručně řečeno soustředili jsme se na dohrávání utkání stylem, který byl stejně efektivní jako v začátku utkání. Koneckonců přece jenom jsme měli navrch a i poslední část zápasu se nesla v duchu kvalitní obrany a soustředěného výkonu. Ten nám přinesl výhru v tomto velmi důležitém zápase o 27 bodů, což bylo poměrně nečekané, ale o to příjemnější.

Hodnocení utkání je poměrně suchopárné. V utkání jsme velmi dobře bránili, měli jsme velké procento útočných doskoků a každý z hráčů se držel stanovené taktiky. Střelecky exceloval Pája, který snad neminul, podkošoví nedávali svým protějškům moc prostoru pro nějakou seberealizaci. A když už jsme nechali Fildu Štěpánka volného střílet, ten z toho byl tak překvapen, že raději nedával. V konečném součtu je na místě plná spokojenost s výkonem, dodržením taktiky, kdy se i Radim vyvaroval svých obvyklých houpých faulů, JB, který přidával důležité body v době, kdy se utkání překlápělo na naši stranu, stejěn jako Embyho bodové příspěvky. Zkrátka pivoti v tomto utkání předvedli výborné výkony, troufám si tvrdit, že možná jedny z nejlepších v této sezóně. Na křídlech krásná práce, Pája nastřílel důležité body a ještě se stíhali střídat na obraně Ivoše. Škaryho výkon jako vždy stoprocentní, ke svojí černé práci přidal i nějaké body, rozhodně by v hodnocení byl v plusových číslech, Peťa si prudil Nejna, jak je zvyklý. Alternující Štěpán s Martinem si užili svoje momenty, jakkoliv je pořád prostor pro zlepšování. Zkrátka a dobře všichni nastoupivší hráči odehráli to, co se od nich čekalo a ještě i něco navíc. Takže z mojí strany pochvala týmu za předvedený výkon a pojďme to potvrdit Pod Hradem!!

Poznámka: Do utkání nezasáhli – oba připravení – Honza a Slezi. Honza udělal nějaké fotografie, které mezi vámi vyvolaly nadšení, já jsem zůstal pouze u stolku. Trochu mě mrzí absence záznamu, kdy se z těch asi 15ti lidí nenašel nikdo ke kameře. V tomto utkání je to dvojnásobná škoda. 

Statistiky: